Dominik: Příběh mého koně

Má úloha v příběhu Charanai začala úplně náhodou. Brouzdal jsem po Facebooku a narazil jsem na inzerát, ve kterém ji bývalí majitelé chtěli darovat. Kobyla nebyla v dobrém fyzickém ani psychickém stavu a jelikož si ji pamatuji z Chuchelského učiliště chtěl jsem ji pomoct. Spojil jsem se tedy se slečnou Petrou Říhovou a nabídl pomocnou ruku v podobě zajištění přepravy. Poté co jsme vše potřebné zajistili (ještě jednou moc děkuji Báře Němečkové, bez které bych se ten den neobešel), vyrazili jsme o pár dní později do malé vesnice u Benešova. Čekala tam na nás malá, podvyživená kobylka která trpí lehčí klaustrofobií a tudíž jsme při nakládání ztratili spousty nervů a naopak získali spousty šrámů. Naštěstí má ale můj příběh happyend. Kobylku jsme v pořádku přivezli do útulku Pinta kde se postupně stále dává do kupy. Na přiložených fotkách můžete sami porovnat kobylku ze dne příjezdu a z letošního podzimu.

kun-pred-po